O harfě – O nástroji krále Davida – O chrottě – O fidule – O kvinterně – O žaltáři – O loutně
Třetí trubadúr (Text písně: Jan Slavotínek, zpěv: Václav Neckář)
Šel od hradu k hradu trubadúr, o srdce dam si žádal. Pak často střídal moll i dur a tklivé písně skládal.
Když ztichl hrad a ztichl dvůr, když se měsíc koupal v Seině, tehdy v nocích zpíval trubadúr, své písně z lásky k ženě.
A lou, a lou, a loutna mu hrála, prý byl v té loutně slavík zakletý.
Šel stezkou k hradu trubadúr, a to byl zase jiný, ten všemu říkal: C’est l’amour a čtyři měl už syny.
Když ztichl hrad a ztichl dvůr, když se měsíc koupal v Seině. I tenhle druhý trubadúr šel zpívat z lásky k ženě.
A lou, a lou, a loutna mu hrála, prý byl v té loutně slavík zakletý.
Žil na podhradí trubadúr, ten do třetice třetí, jó, to byl chytrý trubadúr, psal písně, které letí.
O lásce mnoho nevěděl, po tmě vikýře si pletl, však bílý šátek tam, kde pěl, mu vždycky k nohám slétl.
A lou, a lou, a loutna mu hrála, prý byl v té loutně slavík zakletý.
Co vyplývá, to potěší, sta hudebníků – soků. Vždyť v písničkách se soutěží už nejmíň tisíc roků.
A lou, a lou, a loutna mu hrála, prý byl v té loutně slavík zakletý …